Konflikt mezi Indií a Pákistánem se projevuje i online. v masivních dezinformačních aktivitách.

Konflikt mezi Indií a Pákistánem se projevuje i online. v masivních dezinformačních aktivitách. Fake news, lži, výmysly, zmanipulované fotografie, podvodné Stránky na Facebooku, příspěvky vyvolávající desítky tisíc sdílení. Součástí je i využití Twitteru a WhatsApp. Včetně toho, že Facebook selhává v zamezení šíření i těch nejznámějších a nejvíce šířených dezinformací. Klasická média naletěla například na photoshopovaného Jona Bon Jovi do podoby teroristy Abdula Rashia Ghazi. Viz While Two Nuclear Powers Were On The Brink Of War, A Full-Blown Online Misinformation Battle Was Underway

 

2019-03-02 07_18_04-Window.png

Reklamy

Microsoft Calibri součástí politického skandálu v Pákistánu

Microsoft Calibri součástí politického skandálu v Pákistánu. Zajímavý příběh, kde má jit o falšované dokumenty pocházející z roku 2006 ale psané fontem, který se ve Windows/Office objevil až o rok později. A také stránku na Wikipedii, která musela být uzamčena pro záplavu změn. Viz Microsoft’s Calibri font is at the center of a political scandal

2017-07-14 10_16_43-Calibri - Wikipedia.png

 

Facebook se omlouvá za chybné Safety Check pro neštěstí v Pakistánu.

Facebook se omlouvá za chybné Safety Check pro neštěstí v Pakistánu. Poněkud se jim nepovedlo vychytat geolokaci, takže se Safety Check nabízel uživatelům na zcela jiných místech, zejména v USA a ve Velké Británii. Navíc jim posílal SMS s dotazem, zda byli zasaženi výbuchem. Jinak řečeno, až tak legrační to zrovna není. Safety Check by vůbec potřeboval dotáhnout do konce, je možné ho příliš snadno zneužít, aniž byste byli v místě neštěstí. Facebook navíc stále nemá jasná pravidla, kdy Safety Check aktivuje a kdy ne.